Rok 2011 už navždy zůstane klíčovým rokem historie GT Academy, neboť to bylo právě tehdy, kdy se tato soutěž poprvé představila i na půdě Spojených států. V rámci GT Academy se tehdy on-line časovek v Gran Turismo 5 zúčastnilo přes 53 000 ambiciózních závodníků. Třicet dva nejlepších hráčů se kvalifikovalo do národního finále v Orlandu, odkud se 16 nejrychlejších probojovalo až do celkového finále na okruhu Silverstone v Anglii. A co jim bylo odměnou? Šance stát se profesionálním automobilovým závodníkem! Tehdy se to zdálo jako šílený nápad – z obyčejného hráče přece profesionálního automobilového závodníka udělat nemůžete!
Nikdo netušil, co přinese blízká budoucnost – rok 2011 byl totiž pouhým začátkem.
Legendární okruh Silverstone Race Circuit představoval pro všech 16 účastníků ze Spojených států velkou neznámou – málokdo z nich znal profil trati, její slavnou historii v rámci F1 či co vše tento posvátný okruh představoval. Nikdo ze soutěžících navíc netušil, jak psychicky i fyzicky náročné úkoly zde na ně čekají.
K zajištění toho, aby byl na konci vítězem korunován skutečně ten nejlepší z nejlepších, se soutěže účastnila také řada vážených porotců, kteří soutěžícím nejen radili, ale zároveň jejich počínání pozorně sledovali a hodnotili.
Úvodní kolo celotýdenní soutěže představovaly závody soutěžících v motokárách, během nichž se porotci mohli dokonale obeznámit s nabytými dovednostmi jednotlivých závodníků i s potenciálem jejich dalšího růstu. Druhý den už přinesl zajímavý souboj, ve kterém se soutěžící utkali v rámci specifického mini triatlonu. Na start se postavilo všech 16 závodníků, avšak pouze pět z nich na konci skutečně vyjelo na trať za volantem 370Z. Soutěž začala nabírat obrátky a po prvním vyřazovacím kole se 3 závodníci museli poroučet domů, zatímco ostatním bylo na první pohled jasné, že nikdo nemá jistotu, že nebude dalším na řadě.
Den D se blížil, a tak byli všichni zbývající účastníci podrobeni řadě skutečných závodních úkolů, mezi nimiž nechybělo zajetí měřeného kola v monopostech, souboj při jízdě v pruzích v elektrickém voze Nissan Leaf či zvládnutí upraveného vozu 370Z za rallyeových podmínek. Všem postoupivším jezdcům se nakonec dostalo šance vymáčknout ze sebe skutečně to nejlepší za volantem vozu Nissan GT-R s výkonem 530 HP.
Týden plný vítězství a tvrdých vyřazovacích soubojů byl zakončen strhujícím závěrečným závodem, ve kterém se čtyři zbývající závodníci utkali o šanci stát se prvním šampionem americké GT Academy. Mezi 4 finálové účastníky se tak dostali:
Heitkotter se okamžitě po startu dostal na první místo, avšak na záda mu vzorně dýchal Johnston. Na začátku 2. kola se Roberts dostal před Arscotta a v ten okamžik začala mezi třemi prvními závodníky tvrdá bitva o místo na špici. Ve třetím kole však Heitkotter zásadním způsobem chyboval, čehož bez meškání využil Johnston a okamžitě se ujal vedení. Kvůli chybnému řazení se však Johnston propadl a Heitkotter se znovu chopil vedoucí pozice, těsně následován Arscottem – Johnston se tak během pouhé poloviny kola propadl z 1. na 3. pozici.
Zbývalo poslední kolo, do kterého Johnston vrhl veškeré své síly a schopnosti, a díky riskantnímu průjezdu vnější stopou s agresivním brzděním a jen minimálním minutím svého soupeře si s Arscottem znovu prohodili pozice. Heitkotter mezitím na 1. pozici sice získal malý náskok, avšak Johnston se na něj rychle dotahoval a 2 míle před cílem jeho ztráta činila již pouhých 0,09 sekundy.
Nakonec však Bryan Heitkotter první místo udržel – v ročníku 2011 tak porazil všech 53 tisíc on-line soutěžících, stejně jako 15 finalistů, a stal se tedy vůbec prvním vítězem GT Academy USA. Na dotaz, jaký to byl pocit protnout cílovou pásku na prvním místě, odpověděl: „Byl to ten nejdůležitější okamžik mých dosavadních závodních zkušeností, neboť právě v tomto okamžiku se zhmotnil můj celoživotní sen stát se profesionálním automobilovým závodníkem.“
Po svém vítězství se Heitkotter přesunul do Spojeného království, kde získal mezinárodní závodní licenci, se kterou po boku svého týmového kolegy a předchozího vítěze GT Academy UK Janna Mardenborougha dosáhl s vozem 370Z v závodě 24 hodin Dubaje na stupně vítězů.
