Please select your country / region

SYDNEY, Austrálie (16. února 2020) – Šampionát The FIA Certified Gran Turismo Championships zažil vzrušující start sezony 2020, když se v australském Sydney konaly závody World Tour. Silná skupina 24 závodníků Gran Turismo zastupujících 14 zemí žel bohu postrádala oba bývalé vítěze soutěže Nations Cup, takže ve hře nebyli žádní jasní favorité.

Dvě semifinálová kola zúžila výběr z 24 na 12 závodníků, kteří se zúčastnili velkého finále na populární trati Dragon Trail – moře v soutěžních vozech Red Bull X2019 Competition. Po třiceti napínavých kolech dělilo japonského jezdce Takumu Miyazona od domácího favorita Codyho Nikoly Latkovskiho pouhých 0,03 sekundy.

World Tour v Sydney se konala před nadšeným šestisethlavým publikem v budově Big Top v Luna Parku v zálivu, přímo naproti slavné budově opery. Výhra na World Tour zaručuje Miyazono-sanovi místo ve světových finále, která se budou konat ještě v tomto roce, a získal také tři body, které si připisuje do tabulky světového finále.

„Ode dnešního dne jsem očekával skutečně epický den plný závodění, protože celou soupisku závodníků představují soutěžící té nejvyšší úrovně dovedností a znalostí závodního prostředí a mohu říct, že jsem nebyl zklamán. Byl to vzrušující okamžik, jelikož i náš šampion z roku 2018 Igor Fraga udával tempo tím, že vyhrál Castrol Toyota Racing Series na nedalekém Novém Zélandu. Vzduch zde na místě konání v Luna Parku byl elektrizující,“ řekl tvůrce Gran Turismo Kazunori Yamauchi.

Semifinále A

První závod dne se konal na trati Kyoto Driving Park – Yamagiwa, rychlém okruhu s 15 zatáčkami, umístěném na japonský venkov. Řidiči se usadili do vozů Amemiya Mazda FD3S RX-7 a během třináctikolového sprintu museli používat všechny druhy pneumatik (měkké, střední, tvrdé). Na pole position stanul japonský závodník Takuma Miyazono následovaný Britem Adamem Suswillem a Francouzem Baptistem Beauvoisem. Miyazono a Suswillo zahájili závod na měkkých pneumatikách, zatímco závodníci na 3. až 6. pozici si vybrali středně tvrdé.

Jakmile zelená vlajka odmávla začátek závodu, oba první jezdci vyrazili a snažili se ze všech sil vybudovat si na svých měkkých Michelinech co možná největší náskok. Dle očekávání zajely na konci prvního kola vozy jedoucí na tvrdých pneumatikách do boxů, zatímco Miyazono a Suswillo se odtrhli od skupiny. Během 4. kola tak měli třísekundový náskok nad zbytkem závodníků.

Během úvodních kol závodu provedl první velký tah Fabian Portilla z Chile, který kvůli potížím s vízem dorazil až v sobotu ráno a chyběl při kvalifikační závodě. Po startu na 12. místě předjel tři závodníky před sebou, čímž se rychle přesunul na 8. místo. Zatímco sportovní vozy poháněné rotačními motory dosahovaly na rovinách rychlostí až 240 km/h, začalo jít během 5. kola do tuhého. Závodníci na 3. až 5. pozici – Beauvois, Salvatore Maraglino z Itálie a Coque López ze Španělska – zajeli do boxů, kde a vyměnili své středně tvrdé Micheliny za tvrdé, takže se rozhodli ušetřit své měkké pneumatiky až na sprint v závěru závodu.

Mezitím se Portilla vyšvihl na 5. místo... a to není vůbec špatné na chlapa unaveného z pásmové nemoci. V dalším kole vedoucí závodníci Miyazono a Suswillo provedli své povinné zastávky v boxech, obuli středně tvrdé pneumatiky a na závěrečnou fázi závodu si nechali ty nejpomalejší, tvrdé. Jedna otázka pak byla nasnadě: podaří se jim vybudovat dostatečně velký náskok, aby ustáli tlak soupeřů?

Zatímco se Miyazono vrátil na trať stále ve vedení, Suswillo se ocitl až za kanadským jezdcem Markem Pinnellem, kterého zastávka v boxech teprve čekala. Brit Suswillo nechtěl dovolit Miyazonovi ujet, takže jel možná až příliš agresivně a ve snaze předjet Pinnella do něj tvrdě narazil. To mělo za následek jednosekundovou penalizaci, díky které Brit klesl až na 5. místo, což Miyazonovi potvrdilo jeho pohodlný časový náskok celých 10,5 sekundy před zbytkem soupeřů.

Když Miyazono během 11. kola zastavil naposledy v boxech, Beauvois zajížděl díky svým měkkým pneumatikám kola doslova bleskovou rychlostí. Ve skutečnosti byl tak rychlý, že když Miyazono vyjel z boxů, ocitl se až za Francouzem a bez valné šance ho v následujících kolech dohnat. I druhý Francouz, Rayan Derrouiche, toho využil a zaútočil na Miyazona ve snaze sebrat mu druhé místo. Nakonec to byl Beauvois, kdo překročil cílovou čáru jako první následován Miyazonem, Derrouichem, Maraglinoem a Lópezem, zatímco Suswillo doklopýtal do finále až na 6. místě.

Semifinále B

Druhý kvalifikační závod dne se konal na historické trati Grand Prix Brands Hatch Circuit, která se nachází ve Velké Británii. Bylo příhodné, že vybraným závodním vozem se stal Aston Martin DBR9, ve kterém byli jezdci povinni dokončit 17 kol na všech třech typech směsí pneumatik. Na pole position tohoto závodu stanul hongkongský rodák Jonathan Wong, který byl nejrychlejším jezdcem v celkové kvalifikaci. Za ním byl domácí favorit Cody Nikola Latkovski následovaný Rickem Kevelhamem z Nizozemska a Američanem Danielem Solisem.

Po čistém startu se Latkovski, který zahájil závod na středně tvrdých Michelinech, okamžitě ocitl pod Kevelhamovým tlakem, který jel na měkkých gumách. Zatímco Australan odolal náporu zbytku skupiny, Wongovi se již v druhém kole povedlo nad ostatními získat náskok 2 sekundy.

Během 3. kola jsme byli svědky vzrušující akce, když japonský jezdec Tatsuya Sugawara prosvištěl se svým dvanáctiválcovým závodní vozem kolem Kevelhama a Latkovskiho a zaujal druhé místo. Mezitím obdržel favorit fanoušků a vítěz závodů Manufacturer Series z předchozího dne Chilan Nico Rubilar 5sekundovou penalizaci za ignorování čar v boxové uličce, čímž byl vyřazen jak ze závodu, tak z celé soutěže.

V 5. kole Kevelham konečně předjel Latkovskiho a zaujal 3. pozici, avšak Wong měl tou dobou již vybudován 4sekundový náskok. Během 8. kola Wong a Sugawara, lídři závodu, provedli své první zastávky v boxech a oba nasadili středně tvrdé pneumatiky, zatímco Latkovski a Maďar Patrik Blazsán zvolili tvrdé, čímž si ponechali nejrychlejší měkké Micheliny až na konec závodu. V 10. kole Solis na pneumatikách z měkké směsi odvážně projel 6. zatáčkou a sebral 3. pozici Kevelhamovi a poté v následujícím kole předjel i Sugawaru, toho času na druhém místě. Avšak tou dobou byl Wong daleko v prachu před nimi a se svým obrovským sedmisekundovým náskokem neměl konkurenci.

Když vedoucí jezdci závodu zastavili v boxech, ocitl se Latkovski v posledním kole na druhém místě. Jeho strategie zastávek v boxech fungovala dobře, ale nestačila k tomu, aby porazil i Wonga. Příběhem dne však byl bezesporu souboj mezi Benjaminem Baderem (Maďarsko) a domácím hrdinou Matthewem Simmonsem, který bojoval o důležité 6. místo zajišťující postup do velkého finále. Nakonec to byl k radosti davu právě Simmons, který do něj postoupil. Svou téměř bezchybnou jízdou projel Wong jako první pod šachovnicovým praporkem, následován Latkovskim, Blazsánem, Solisem a Sugawarou. Vše tak bylo nyní nachystáno pro vrchol víkendu, samotné velké finále Nations Cupu.

Velké finále

Byl to okamžik, na který stovky návštěvníků Luna Parku a také stovky tisíc diváků z celého světa čekaly: velké finále prvního Nations Cupu tohoto roku. Jelo se 30 kol na obtížné trati Dragon Trail – moře v superrychlých vozech Red Bull X2019 Competition, což jsou virtuální závoďáky bez jakýchkoli omezení. Jonathan Wong zaujal pole position a byl jednoznačně favoritem celého klání. Vedle něj se do první řady postavil Baptiste Beauvois. Cody Nikola Latkovski startoval ze 3. pozice a Takuma Miyazono, jediný z deseti nejlepších, který zahajoval závod na tvrdých pneumatikách, ze 4. pozice.

Po čistém startu dal Latkovski všem najevo, že si s ním nemají zahrávat, když ve 4. zatáčce předjel Beauvoise, a přestože se Miyazono vyšplhal na 3. pozici, na konci prvního kola zajel do boxů, aby rychle přezul tvrdé pneumatiky. Bylo to moudré, když byl na jedné z předních příček? To měl ukázat teprve čas. Mezitím se Daniel Solis vypracoval ze 7. pozice na 4. a Rayan Derrouiche poskočil z 6. na 3. pozici.

Wong a Latkovski letěli jak s větrem o závod a během 3. kola měli již třísekundový náskok, který během 5. kola zvýšili až na sedmisekundový. Poté Miyazono, který byl na 9. místě, všechny šokoval, když již v 8. kole zajel do boxů, aby nasadil měkké pneumatiky, ačkoli na středně tvrdých zajel pouhých sedm kol. Na pneumatikách mu zbývala dobrá tři až čtyři další kola a neexistoval žádný způsob, jakým by pneumatiky z měkké směsi mohly vydržet až do konce závodu, díky čemuž lidé začali přemýšlet, zda se nerozhodl použít strategii tří zastávek. Tento krok mu zajistil pokles na poslední příčky závodu.

Druhý japonský jezdec, Tatsuya Sugawara, se držel tradiční strategie a probojoval se z 12. na 5. pozici. V polovině závodu vedl Latkovski, za ním následovali Wong, Patrik Blazsán a Salvatore Maraglino, které čekala zastávka v boxech. O kus dál za nimi se Miyazono tiše dral kupředu a jeho časy kol byly o 2 sekundy lepší než jeho soupeřů. Zatímco závodní vozy Red Bull X2019 dosahovaly na rovinkách rychlosti 300 km/h, Latkovski konečně na konci 15. kola zastavil v boxech a přezul na tvrdé pneumatiky, které již v příštím kole během další zastávky vyměnil za středně tvrdé. Blazsán, Maraglino a Sugawara zvolili stejnou strategii, zatímco Wong překvapivě nasadil měkké pneumatiky a doufal, že si vybudoval nepřekonatelný náskok, než však musel i on použít tvrdší a pomalejší gumy.

Během 17. kola Latkovski a Sugawara nasadili měkké pneumatiky, na kterých je čekal rychlý a tvrdý závod až do finiše. V 18. kole se Miyazono, který předvedl pozoruhodnou akční jízdu, ujal celkového vedení, čekala ho však ještě jedna zastávka.

Když Beauvois zajel do boxů, ocitl se na trati s jedenáctivteřinovým náskokem, ale bude to dost na to, aby si udržel odstup od neúprosného Latkovskiho i po další zastávce v boxech? Brzy jsme zjistili, že se Miyazono vrhl do boxů kvůli další výměně pneumatik (opět na měkké) a doplnění paliva. Když vyjel ven, ocitl se na 8. místě, což znamenalo, že mu zbývalo jen 12 kol, aby se probojoval do vedení. Během dvou šíleně rychlých kol se posunul o čtyři pozice dopředu až na 4. místo. Mnozí o něm pochybovali, ale někteří přemýšleli, zda to skutečně dokáže.

Zbývalo deset kol a pořadí bylo následující: Wong, Solis, Latkovski a Miyazono. To se však změnilo během následujícího kola, když Wong a Solis naposledy zastavili v boxech. Tím byli tito dva prakticky vyřazeni z boje o první místo a závod se prakticky změnil v souboj tří hlavních koní. Latkovski vedl a za ním jeli Blazsán a Miyazono. Bylo zřejmé, že měkké pneumatiky Latkovskiho se začaly opotřebovávat, neboť se v každém kole jak japonský, tak i maďarský jezdec k Australanovi víc a víc přibližovali. To bylo pro dav plný Australanů v obecenstvu opravdu velké drama. Jak závod skončí, bylo stále ještě ve hvězdách.

Potom se během 26. kola stalo nemyslitelné: Blazsán ztratil kontrolu nad svým vozem a vyjel z trati, což ho katapultovalo až mezi druhou polovinu závodníků. Byla to fatální řidičská chyba způsobená jeho dychtivostí předjet Miyazona. Nicméně tohle máme na tomto maďarském jezdci tak rádi: bere buď všechno, nebo nic! Nyní to byl závod dvou vozů: Miyazono se držel v každé zatáčce těsně za zadním nárazníkem Latkovskiho. V 29. kole japonský jezdec konečně odkryl karty – ve 2. zatáčce Miyazono Australana předjel, ale Latkovski zdaleka neházel ručníku do ringu. Předvedl špičkovou jízdu a nejen že visel Miyazonovi za zadním nárazníkem, ale dokonce se ho pokusil v poslední zatáčce trati (a celého závodu) naposledy předjet. Bok po boku se řítili k cílové čáře a vypadalo to, že ji překročí společně.

Byl to závěr jak vystřižený z filmu. Miyazono zvítězil o pouhých 0,03 sekundy! Šlo o vůbec první vítězství tohoto rychlého a vyrovnaného japonského jezdce, který jen utvrdil svou pověst mistra stratéga, zatímco Latkovski utrpěl další srdcervoucí porážku a skončil na druhém místě. Na stupních vítězů se k oběma připojil Wong.

Po závodě Miyazono řekl: „Trvalo to dlouho, ale teď jsem naprosto šťastný. Je to ten nejšťastnější okamžik v mém životě. Věděl jsem, že bych mohl vyhrát, kdybych jel tak, jak jezdím. Víra v mé schopnosti mě chránila před panikou či nervozitou. Dokonce i ve chvíli, kdy ze mě Cody mačkal naprosté maximum. Od počátku jsem Codyho považoval za svého hlavního soupeře, a ačkoli jsem šťastný, že jsem vyhrál, je mi trochu líto australských fanoušků, kteří mu dnes celý den tolik fandili. Tohle místo pro mě bude navždy zvláštní a rád bych zde všem poděkoval za podporu.“