Please select your country / region

Navzdory těžkostem, které způsobila celosvětová pandemie, virtuální online závody pokračují a FIA Gran Turismo Championships je minulý týden odstartoval regionem Evropa / Střední východ / Afrika (EMEA). Vzhledem k tomu, že se všichni soutěžící účastnili ze svých domovů, byly závody stejně intenzivní jako nepředvídatelné. Vítězem regionu EMEA se nakonec stal mezi fanoušky dlouhodobě oblíbený Španěl Coque López, který ve velkém finále předvedl neuvěřitelnou strategii zastávek v boxech. Tento týden se ovšem oči všech upíraly na dychtivě očekávané závody amerického regionu a návrat brazilského šampiona roku 2018 Igora Fragy do Nations Cupu, což vyvolalo otázku, zda skutečný závodní jezdec Formule 3 má stále na to, aby vládl světu online motoristického sportu.

Formát ročníku 2020 doznal mírných změn a svět byl rozdělen do tří hlavních regionů –Ameriky, Asie-Ocenánie a EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika). Každý region má 16 soutěžících složených z 12 nejlepších závodníků daného regionu a čtyř dalších hráčů, kteří získali svá místa v online časovce extra etapy. Letos se americké závodní pole skládalo z jezdců zastupujících šest zemí, a to včetně Kostariky a Guatemaly. Ti se střetnou ve třech závodech a čtyři nejvýše umístění pak postoupí do světových finále. (Poznámka: Z regionu EMEA postoupilo do světového finále osm jezdců, čtyři pak budou reprezentovat asijsko-oceánský region, včetně Japonce Takumy Miyazona, který si zajistil své místo vítězstvím na „World Tour – Sydney“ na začátku roku). Pořadí na startovním roštu každého závodu určí 10minutová kvalifikace, ve které si body rozdělí vždy 10 nejvýše umístěných.

Startovní pořadí 1. závodu bylo určeno, a tak nastal čas pustit se do závodění.

1. závod

Naší první zastávkou bylo brazilské São Paulo, domov slavné závodní tratě Autódromo de Interlagos. V tomto závodě na sedm kol ve strojích skupiny 3 bylo nutné, aby každý vůz odjel celý závod na tvrdých pneumatikách (tedy bez přezouvání pneumatik nebo zastávek pro palivo). Chilan Nicolás Rubilar (FT_NicoR) předvedl, že neztratil tempo, a obsadil se svým vozem Hyundai Genesis pole position, místo za ním pak obsadil vítěz severoamerických online seriálů Andrew Brooks z Kanady (PX-7-Deafsun) s vozem Dodge Viper SRT. Třetí nejrychlejší čas v kvalifikaci zaznamenal vůz Porsche 911 RSR pilotovaný jihoamerickým online šampionem Angelem Inostrozou (YASHEAT_Loyrot) (taktéž z Chile) a čtvrtý pak Brazilec Lucas Bonelli (TGT_Bonelli) s Aston Martinem V12 Vantage. Za zmínku snad ještě stojí, že Brazilec Igor Fraga (IOF_RACING17), startoval se svou Mazdou Atenza (Mazda6) ze 7. místa, což mohlo naznačovat jeho určité zrezivění.

Jakmile padla zelená vlajka, prolétly vozy startovní čárou v ucelené formaci, protože jezdci byli na studených tvrdých pneumatikách opatrní. Ve 2. kole začal Inostroza tlačit na Brookse a dobývat se na 2. místo, zatímco Rubilarův Hyundai Genesis se začal vzdalovat. Brooks však neústupně bránil svou pozici, a tak se zbytek pole dostal přímo na ně, přičemž 2. a 7. místo dělilo jen jeden a půl sekundy.

Inostrozovo Porsche 911 jelo rychlostí téměř 260 km/h, a tak se rozhodl pro předjetí v první části cílové rovinky a v 1. zatáčce přejel na vnitřní Brooksovu stranu. Oba vozy se dotkly, ale Brooks svou pozici dokázal udržet. V celém závodním poli se odehrála řada dalších pokusů o předjetí, ale většina byla neúspěšná. Začínalo být jasné, že Interlagos patří mezi obtížnější tratě pro předjíždění, protože průběžné pořadí se několik následujících kol téměř nezměnilo.

To vše hrálo do karet Rubilarovi, který si vybudoval 2sekundový náskok a každým dalším okamžikem ho zvyšoval. V polovině závodu bylo pořadí na prvních sedmi místech následující Rubilar, Brooks, Inostroza, Bonelli, Randall Haywood z USA (Lexus RC F) a Brazilec Adriano Carrazza (Volkswagen GTI VGT).
Ani uprostřed závodního pole nedocházelo k žádným závažným předjetím a Tristan Bayless (USA), Fabian Portilla (Chile) a další Američan Kevan Pounder na 8., 9. a 10. místě měli na vůz jedoucí na 11. pozici pohodný náskok.

V posledním kole předvedl Lucas Bonelli nejodvážnější manévr závodu, prolétl kolem Inostrozova Porsche 911 a zavěsil se za Brooksův Dodge Viper. Zdálo se, že Brazilec hodlá inkasovat deset bodů udělovaných za 2. místo. Jenže zatímco se Bonelli pokoušel dostat přes Kanaďana, nenápadně se k němu přiblížil Inostroza a v zatáčce Ferradura Corner (6. zatáčka) znovu získal 3. místo. Tento manévr měl velký dopad na Bonelliho tempo a během dvou rychlých zatáček spadl ze 3. místa až na 6.

A nakonec to byl Rubilar. Vítěz World Tour v roce 2019, který jako první projel cílovou páskou a připsal si 12 bodů udělovaných vítězi závodu. Brooks, který po celý závod vytrvale odrážel vyzyvatele, získal zasloužené 2. místo a za ním následovali Inostroza, Carrazza a Haywood. Frustrace, kterou v 1. závodě prožilo mnoho jezdců, ubezpečovala, že ten příští bude plný odvážných manévrů a nonstop akce.

2. závod

Dějištěm druhého závodu se stala trať WeatherTech Raceway Laguna Seca v severní Kalifornii, na kterou jezdci vyrazili v rallye vozech skupiny B. O pořadí na startovním roštu znovu rozhodla 10minutová kvalifikace. Brazilec Lucas Bonelli se do jízdy zuřivě vrhl, rozdal si to s okruhem a získal pole position. A stejně jako minule jeli jezdci všech deset kol na tvrdých pneumatikách, takže se nekonaly žádné zastávky v boxech.

Hned po startu z jízdy bylo zřejmé, že tento závod se od toho posledního bude lišit. V úvodním kole předvedl Adriano Carrazza z Brazílie ve 2. zatáčce (vlásence) odvážný manévr na vnitřní straně rallye vozu Peugeot RCZ Kanaďana Andrewa Brookse, předjel ho a zaujal 3. místo. Do 2. kola získalo pět prvních jezdců 1,6sekundový náskok nad zbytkem závodního pole. Poté co vozy načaly 3. kolo, došlo k dalším pokusům o předjetí a Brooks získal 3. místo ve stejné vlásence, kde byl předtím předjet. Také Nicolás Rubilar se pokusil o předjetí, ale Carrazza mu přibouchl dveře. Zatímco vozy dosahovaly ve druhé části cílové rovinky těsně před slavnou zatáčkou Corkscrew rychlosti 200 km/h, vedoucí jezdec závodu Bonelli v rallye voze Honda NSX a Angel Inostroza z Chile se svým Peugeotem RCZ zvýšili svůj náskok nad zbytkem pole na více než sekundu a půl.

V polovině závodu patřilo prvních pět míst Bonellimu, Inostrozovi, Brooksovi, Carrazzovi a Chilanovi Nicolási Rubilarovi.

V 6. kole se v zatáčce Corkscrew pokoušel Rubilar protáhnout kolem Carrazzy a získat 4. místo, když se náhle a nečekaně objevil Randall Haywood z USA, předjel Rubilarovo Subaru WRX a zaujal 5. místo. Rubilar však všem ukázal, proč býval na předních místech, když hned v další zatáčce získal svou pozici zpět. První tři vozy si vybudovaly téměř 4sekundový náskok, zatímco páté až deváté místo dělilo pouze 1,5 sekundy, takže uprostřed závodního pole se stále něco dělo.

Během několika následujících kol se Inostroza držel na dosah Bonelliho NSX a nedovolil mu získat více než půlsekundový náskok. V 8. kole se však odehrál určující okamžik celého závodu. Inostroza byl se svou jízdou těsně za zadním nárazníkem Bonelliho NSX příliš agresivní, narazil do něj a poslal Brazilce mimo trať. To Brooksovi umožnilo proklouznout před oba vozy a získat vedení. Byla to ideální situace pro Kanaďana, který se trpělivě držel na 3. místě a čekal, až se oba vedoucí jezdci závodu navzájem téměř vyřadí.

Inostroza si za nehodu v 6. zatáčce vysloužil dvousekundovou penalizaci. Naštěstí pro Chilana to neskončilo ztrátou pozice. Jeho krajan Rubilar mezitím zakoušel všechny možné potíže, když uvázl mezi ostatními vozy, které do něj narážely, a byl jimi bez servítků sražen na 9. místo.

Když odmávl šachovnicový praporek, byl to Andrew Brooks, kdo projel cílem jako první a získal 12 bodů – do velkého finále tak zamířil celkem s 22 body. Za zmínku také stojí Daniel Solis z USA, který se se svou Toyotou 86 Gr. B nenápadně propracoval z 8. místa na 5.

Velké finále

Ačkoli se zdálo, že na příslovečném sedadle jezdce mířícího do finálového kola sedí Kanaďan Andrew Brooks, šampionem se stále mohl stát kdokoli, protože ve velkém finále, které se jelo na 25 kol na trati „Sardegna - Okruh A“, se udělovaly dvojnásobné body, což znamenalo, že i ten, kdo nedokázal nějaké body získat v prvních dvou závodech, mohl vyhrát. Tentokrát však hráči museli alespoň jedno kolo zajet s měkkými, středními i tvrdými pneumatikami, takže o vítězství v šampionátu mohla rozhodnout správně zvolená strategie zastávek v boxech, stejně jako se to stalo předchozí týden v soutěži regionu Evropa / Střední východ / Afrika.

Situace nabrala na zajímavosti ještě před vlastním startem, protože šampion roku 2018 Igor Fraga z Brazílie, který v prvních dvou závodech získal dohromady pouze čtyři body, se na startovním roštu umístil na 4. pozici. Mohl by vytáhnout králíka z klobouku a předvést největší comeback v historii FIA GT Championship? A zatímco vzduchem létaly různé myšlenky, byl to jeho krajan Adriano Carrazza, který se v kvalifikaci ukázal jako nejrychlejší a získal pole position před Angelem Inostrozou z Chile a Brooksem. Zatímco první tři jezdci startovali do závodu na měkkých pneumatikách, Fraga obul středně tvrdé.

Jakmile závod odstartoval, ocitl se Fraga okamžitě pod tlakem Juana Hernandeze z Guatemaly a Chilana Nicoláse Rubilara, kteří jeli na měkkých pneumatikách a snažili se jej předjet. V poslední zatáčce prvního kola se Brooks dopustil řidičské chyby a umožnil Brazilci Fragovi, aby jej předjel a obsadil 3. místo. Ve 2. kole Brooks, který hodlal získat svou 3. pozici zpět, zvolil agresivní jízdní stopu a ve 4. zatáčce do Fragy ťukl, čímž poslal Brazilce mimo trať. Fraga po tomto incidentu klesl na 5. místo. O pár zatáček později však Fraga pod tlakem Bonelliho a Rubilara opět vyjel z tratě a spadl až na bezútěšné 10. místo. Katastrofa poté zasáhla i druhého Brazilce, Bonelliho, který před poslední zatáčkou 2. kola dostal hodiny a narazil do zdi. Následkem toho spadl na 11. místo, o jedno místo před Fragu, který mezitím klesl na 12. místo.

Ve 3. kole předjel Hernandez Brookse a získal 3. místo, zatímco Carrazza, jediný Brazilec, kterému se vyhnuly problémy, získal 1,4sekundové vedení. V následujícím kole pak Brooks ve druhé části cílové rovinky předjel Hernandeze a znovu zaujal 3. pozici. Mezitím se Rubilar, který měl stále šanci šampionát vyhrát, propracoval ze 7. místa na 5. V tomto jízdou nabitém závodě vsadili jezdci vše, odvážně riskovali a snažili se ze svých vozů vymáčknout maximální výkon. V závodním poli se neustále něco dělo a pohled na akci byl hypnotizující.

První zastávka v boxech se odehrála v 7. kole, kdy do boxů zamířily vozy jedoucí ve středu pole, aby přezuly pneumatiky a doplnily palivo. Několik předních jezdců včetně Hernandeze a Inostrozy zamířilo do boxů o kolo později, druhý jmenovaný pak obuté tvrdé pneumatiky Michelin hned v následujícím kole vyměnil za měkké. V 9. kole zamířili do boxů vedoucí jezdci Carrazza a Brooks, kteří opět nazuli měkké pneumatiky a vrátili se na trať na první a druhé pozici.
V polovině závodu měl Carrazza nad Brooksem náskok 2 sekundy, za nimi byl Hernandez a trio z USA Robert Heck, Tristan Bayless a Nick McMillen, druhý bývalý vítěz GT Academy. Pokud by toto pořadí vydrželo až do cíle, porazil by Brooks Carrazzu a vyhrál šampionát. Zbývala však ještě velká část závodu.

Do 12. kola se Fraga, který předváděl srdce bývalého šampiona, propracoval na měkkých pneumatikách polem až na 7. místo, ale byl to stále jeho krajan Carrazza, který udával tempo a vybudoval si 1,3sekundový náskok před Brooksem. Zatímco se závodní vozy Red Bull řítily na rovinkách rychlosti vyšší než 300 km/h rozhořela se bitva o 4., 5. a 6. místo, když se v posledních třech zatáčkách tratě do sebe tvrdě pustili Fraga, Heck a Rubilar a jejich vozy do sebe narážely v rychlosti 250 km/h. Akce byla strhující a můžete si být jistí, že při boji o pozice bylo ve třech různých jazycích vysloveno mnoho barvitých výrazů.

V 15. kole zajeli Carrazza a Brooks do boxů, Brazilec přezul na tvrdé pneumatiky, které hodlal v dalším kole zaměnit za středně tvrdé, aby dokončil povinné výměny. Brooks zvolil středně tvrdé a nabral plnou nádrž, ale stále ještě mu zbývalo odjet jedno kolo na tvrdých pneumatikách.

Když se vrátili na trať, Carrazza byl na 6. místě a Brooks na 3. za Inostrozou a Hernandezem, kteří do boxů zajeli o kolo později a v 18. kole předali vedení Brooksovi. V tomto okamžiku vedl Brooks nad Carrazzou o 5 sekund, ale stále měl před sebou povinnou zastávku v boxech a kolo na tvrdých pneumatikách, což znamenalo, že vše, co Carrazza musel pro vítězství v závodě udělat, bylo vyhnout se problémům a udržet tempo.

V posledním kole zajel Brooks do boxů a potřeboval se vrátit na trať na 2. místě, aby získal regionální šampionát – jenže Inostroza již projel a Kanaďana tak odsunul na 3. místo. Carrazza získal celkové vedení, které udržel až do cíle. Díky tomuto vítězství vyhrál Brazilec šampionát, zajistil si místo a osm cenných bodů do světových finále.

Inostroza, který dojel jako 2., se rovněž kvalifikoval, stejně jako třetí Brooks a čtvrtý Bonelli. Pozoruhodné bylo, že tři nejlepší kvalifikující dosáhli stejného celkového počtu 38 bodů a Carrazza získal titul na základě své vyšší pozice ve velkém finále.

V rozhovoru po závodě si Adriano Carrazza neuvědomoval, že se stal vítězem amerického regionu až do chvíle, kdy mu to řekla Julia Hardyová, která s ním rozhovor vedla.

„Cože, jsem americký šampion? Ano! Se svým výkonem jsem velmi spokojený, zvlášť v posledním závodě. Povedla se mi kvalifikace a v samotném závodě jsem jen chtěl držet dobré tempo. Myslím, že má strategie zastávek v boxech byla dobrá a všechno mi vyšlo,“ prohlásil.

Výsledky regionálních finále (Ameriky) seriálu Nations Cup 2020