Šampionát Gran Turismo World Series 2022 vstoupil do své závěrečné kapitoly regionálním finále Nations Cupu, ve kterém se 30 nejrychlejších jezdců Gran Turismo ze 14 různých zemí sjelo do sportovního komplexu v hotelu Monte Carlo Bay na první živé světové finále po třech letech. O pořadí na startu velkého finále Nations Cupu, které je naplánováno na nedělní večer, dnes rozhodly tři regionální finálové závody a závod opravné skupiny, v němž byli závodníci rozděleni do tří skupin po deseti podle svých regionů: Asie-Oceánie, Evropa / Střední východ a Ameriky. Do nedělního velkého finále postoupili tři nejlepší závodníci z každého závodu, zatímco závodníci na 4. až 7. místě postoupili do opravné skupiny, ze které si vstupenku do velkého finále vybojovali tři nejlepší.

Na čele tabulky šampionátu byl se sedmi body Brazilec Igor Fraga, za nímž se umístil Francouz Kylian Drumont se šesti body. To se však mohlo dramaticky změnit, protože v regionálních finále se udělovalo více bodů než v předchozích kolech a ve velkém finále ještě víc, takže každý závodník v poli měl stále matematickou šanci na zisk titulu, což způsobilo, že všechny regionální závody byly plné intenzivní a nepřetržité akce.

Regionální finále Asie a Oceánie: Watkins Glen – dlouhá trať

První soutěž dne rozhodla o tom, kdo z regionu Asie a Oceánie postoupí do velkého finále. V kvalifikaci bylo zřejmé, že japonští jezdci jedou na vlně odhodlání, protože pro závod na 17 kol na trati Watkins Glen obsadili prvních pět míst na startovním roštu. Šampion Nations Cupu 2020 Takuma Miyazono z Japonska (Kerokkuma_ej20) obsadil pole position ve Ferrari 330 P4 (model 1967). První řadu s ním sdílel Seiya Suzuki (V1_CRV-KRT86), zatímco Tomoaki Yamanaka (yamado_racing38) a Kanata Kawakami (SG_Kawakana) obsadili druhou řadu. Zbývající místa obsadili dva Australané – včetně jediné ženy ve startovním poli, Emily Jonesové (emreeree) – dvojice Novozélanďanů a jeden jezdec z Hongkongu.

Každý jezdec musel zajet alespoň jedno kolo na měkkých i středně tvrdých pneumatikách, takže ve hře byly zastávky v boxech i strategie použití pneumatik. Nebylo překvapením, že čtyři nejlepší jezdci na startovním roštu se rozhodli startovat na rychlejších měkkých pneumatikách Michelin v naději, že se jim podaří brzy ujet a vybudovat si nedostižný náskok.
Start z jízdy se vedoucím jezdcům podařil čistě a Miyazono v prvních zatáčkách závodu vedl čtveřici svých krajanů. Australan Guy Barbara (Dstinct_Twitchy) se na vlastní kůži přesvědčil, jak jsou tyto starší závodní vozy zrádné, když mu v první zatáčce ustřelila zadní část jeho Ferrari a narazil do svodidel.

Podle očekávání se první čtyři vozy na měkkých pneumatikách začaly vzdalovat a v polovině 4. kola si vytvořily náskok 2,0 sekundy. Mezitím se Jonesová pustila do Novozélanďanů, když nejprve předjela Simona Bishopa (sidawg2) a o kolo později Matta McEwena (AE_McEwen) a vybojovala 6. místo.

V 6. kole došlo k prvnímu významnému pohybu mezi japonskými jezdci, když Yamanaka předjel Suzukiho v 1. zatáčce. První zastávky v boxech přišly v 8. kole, kdy Yamanaka, Suzuki a Kawakami vyměnili měkké pneumatiky za středně tvrdé, zatímco Ryota Kokubun (Akagi_1942mi) naopak nasadil měkké. Lídr závodu Miyazono se rozhodl zajet do boxů v následujícím kole a na trať se vrátil na prvním místě s náskokem 2,2 sekundy.

Na začátku 11. kola Kokubun, který jako jediný z vedoucích jezdců používal měkké pneumatiky, předjel Kawakamiho, získal 4. místo a začal snižovat 5sekundovou ztrátu na třetího Suzukiho. V 15. kole ho Kokubun předjel v první zatáčce, ale tento souboj ještě zdaleka neskončil. V posledních třech kolech závodu se do sebe Kokubun a Suzuki pustili s nadějí, že si zajistí automatický postup do velkého finále. Při každé příležitosti se navzájem napadali, mnohokrát si vyměnili pozice a více než několikrát si odřeli lak. Bylo to závodění ve své nejčistší a nejnapínavější podobě.

Souboj těchto dvou jezdců se rozhodl v posledních třech zatáčkách závodu, když Kokubun v sedmé zatáčce přezdívané „Toe“ zvolil vnitřní stopu, dostal se před svého krajana a zajistil si vstupenku do velkého finále. Dalšími postupujícími byli také vítěz závodu Takuma Miyazono a druhý Tomoaki Yamanaka.

Miyazono po svém vítězství řekl: „Včera [v Toyota GR GT Cupu] mi to nešlo, takže se mi ulevilo, že jsem dnes dokázal vyhrát. Během závodu jsem vůbec nebyl klidný a bál jsem se, že udělám chybu. Doufám, že si z tohoto vítězství přenesu energii do velkého finále.“

Regionální finále Evropa / Střední východ / Afrika: Autodromo Nazionale Monza

Pro region Evropa / Střední východ / Afrika byla místem konání závodu legendární trať Autodromo Nazionale Monza, zrádný vysokorychlostní okruh v severní Itálii. Závodní vůz pro tento závod byl rovněž italský, a to Lamborghini V12 Vision Gran Turismo. Stejně jako v ostatních závodech museli jezdci v tomto závodě na 18 kol absolvovat alespoň jedno kolo na měkkých i středně tvrdých pneumatikách. Trochu překvapivě si pole position vybojoval Francouz Thomas Labouteley (Aphel-ion) a vedle něj se na druhé místo postavil oblíbený španělský jezdec Coque López (coquelopez14). Loňský vítěz Nations Cupu Valerio Gallo z Itálie (Williams_BRacer) a nováček Saruthan Seelan z Velké Británie (VQS_Coyote7) obsadili druhou řadu.

Jeden z největších favoritů, Španěl José Serrano (TDG_JOSETE), odstartoval ze spodní části startovního roštu na 10. místě.
První tři vozy startovního roštu zahájily závod na měkkých pneumatikách, zatímco zbytek startovního pole vyrazil na středně tvrdých. Jakmile se rozsvítila zelená světla, rozhořel se boj, v němž Gallo tvrdě vyrazil do zatáčky 1-2, zvané Variante Rettifilo, a v zatáčce Grande (3. zatáčka) předjel Labouteleyho a ujal se vedení. Ve snaze následovat Galla také López na Labouteleyho tvrdě dotíral. O něco dále v poli vytlačil Seelan v zatáčce Lesmo z trati úspěšného nováčka Kyliana Drumonta z Francie (PRiMA_Kylian19) a Francouz se tak propadl ze 4. na 9. místo. Serrano mezitím předjížděl jedno auto za druhým a v prvním kole se posunul o čtyři místa.

Speciální stroje GT Vision dosahovaly v cílových rovinkách rychlosti 350 km/h a po jednom kole bylo pořadí následující: Gallo, López, Labouteley a Nikita Moysov z České republiky (ERM_Nick). V první zatáčce se zdálo, že López udělal chybu, když do zatáčky zabrzdil příliš pozdě, ale nakonec to zvládl, předjel Galla a dostal se do celkového vedení.

V 6. kole zvýšili López, Gallo a Labouteley svůj náskok na ostatní na přibližně 7 sekund, ale ti, kteří jeli uprostřed pole, se drželi na dosah, protože stále měli před sebou jízdu na měkkých Michelinech. První zastávky v boxech přišly v 7. kole, kdy francouzská dvojice Drumont a Baptiste Beauvois (R8G_TSUTSU) vyměnila středně tvrdé pneumatiky za měkké. V následujícím kole se v boxech objevily další vozy, včetně třetího Labouteleyho, vedoucí dvojice však zůstala na trati.

Když López a Gallo v 9. kole konečně zajeli do boxů, měli dostatečný náskok na to, aby se na trať vrátili s náskokem 2,5 sekundy, který pak ještě navýšili. V následujících kolech se odehrával urputný souboj o třetí místo mezi třemi francouzskými jezdci: Labouteleyem, Drumontem a Beauvoisem. Beauvois ve 13. kole dočasně ztratil kontrolu nad svým vozem a dostal půlsekundovou penalizaci za vyjetí z trati, což umožnilo Serranovi ho předjet. To Beauvoise zjevně rozzlobilo, protože nedlouho poté na konci 14. kola bezohledně předjel v zatáčce Parabolica v první části cílové rovinky najednou Serrana, Drumonta i Labouteleyho a vybojoval třetí místo.

Po zbytek závodu se pořadí v podstatě nezměnilo, Coque López pohodlně zvítězil a Valerio Gallo projel cílem zcela osamocen na druhém místě. Beauvois si zajistil těžce vydobyté třetí místo a účast ve velkém finále.

López po závodě řekl: „Po špatných výsledcích na začátku sezony je příjemné a potěšující být tady a mít tempo a bojovat o to být nejlepší, což jsem vždycky chtěl. Nemám k tomu co říct, jen to, že jsem šťastný, protože dnes všechno proběhlo podle očekávání.“

Regionální finále Ameriky: Autódromo de Interlagos

Posledním regionálním finále dne byla bitva mezi oběma Amerikami, do které se zapojily Brazílie, Chile a USA. Mezi jezdci v této skupině byl i vítěz Nations Cupu 2018 Igor Fraga z Brazílie (IOF_RACING17), který předchozí den vyhrál závod TOYOTA GAZOO Racing GT Cup. Ačkoli byl favoritem na vítězství (byl také bodovým lídrem Nations Cupu), jeho den mu mohla zkazit spousta dalších jezdců, zejména jeho krajané Lucas Bonelli (TGT_BONELLI), Adriano Carrazza (Didico__15) a Arthur Mosso (GRID_ART55MN). Všichni měli v tomto kole výhodu domácího prostředí, protože dějištěm závodu byla trať Autódromo de Interlagos v brazilském São Paulu.

Hráči byli posazeni do identických vozů formule 1 McLaren MP4/4, jednoho z nejúspěšnějších strojů F1 vůbec, a tento závod tak byl poctou velkému brazilskému závodníkovi Ayrtonu Sennovi, který s tímto vozem získal v roce 1988 titul mistra světa. Stejně jako v předchozích závodech museli jezdci i v tomto 22kolovém závodě alespoň jednou použít měkké i středně tvrdé pneumatiky, takže se naplno projevila strategie zastávek v boxech.

Plány Brazilců zhatil hned na začátku Chilan Angel Inostroza (YASHEAT_Loyrot), který všechny překonal a získal pole position. Na 2. místě se umístil Bonelli. Druhou řadu tvořili Carrazza a Fabian Portilla z Chile (Mobil_PerroLoco) a lídr série Fraga startoval z páté pozice.

Start ze zastavení přinesl spoustu dramatických situací, protože se všech deset vozů vrhlo do první zatáčky téměř současně. Vedoucí jezdec závodu Inostroza projel čistě, ale Carrazza se zamotal do skrumáže a klesl na 6. místo. Portilla a Fraga se posunuli na 3., resp. 4. místo, ale Portilla byl potrestán za náraz, což ho nakonec vyřadilo ze hry.

Bylo vidět, že Inostroza je soustředěný jako nikdo jiný, protože už ve 4. kole si na druhého Bonelliho vytvořil náskok 4,0 sekundy. Fraga jezdil za svým krajanem na třetím místě, zatímco americký nováček Dean Heldt (PRiMA_Deano) obsadil čtvrté místo. V 6. kole Fraga ukázal své schopnosti a efektním způsobem předjel Bonelliho v sekci Descida do Lago (4. a 5. zatáčka) a posunul se na 2. místo.

Inostroza zajel do boxů jako jeden z prvních na konci 10. kola a vyměnil měkké pneumatiky za středně tvrdé. K němu se přidali také Carrazza a Heldt. Bonelli do boxů zajel v následujícím kole, zatímco Fraga a Mosso ve 12. Když se vrátili na trať, všichni jezdci už měli zastávky v boxech za sebou a pořadí bylo následující: Inostroza, Fraga a Bonelli.

Mezitím se Carrazza a Mosso, kteří jeli na měkkých pneumatikách, pomalu propracovávali nahoru a v 17. kole obsadili 4. a 5. místo. O dvě kola později se nováček Mosso ve druhé části cílové rovinky dotáhl na veterána Carrazzu a dostal se na čtvrté místo.

V posledních kolech závodu se pořadí příliš nezměnilo a Angel Inostroza si zajistil výrazné vítězství. Igor Fraga si díky druhému místu udržel vedení v šampionátu, ale dobře věděl, že pokud se chce stát prvním jezdcem, který zopakuje vítězství v Nations Cupu, bude muset ve velkém finále předvést svůj nejlepší výkon. Poslední automatické místo ve velkém finále získal Bonelli.

Inostroza po závodě řekl: „Na středně tvrdých pneumatikách jsem se necítil vůbec dobře, takže jsem na trati udělal několik chyb. Tohle auto mělo velkou prodlevu turba, takže jsem v zatáčkách trochu driftoval, ale nakonec se mi podařilo vyhrát, takže jsem samozřejmě spokojený. Je to mé první vítězství v živém závodě Nations Cupu.“

Opravná skupina: Willow Springs International Raceway: Big Willow

Dvanáct jezdců zde dostalo druhou šanci dostat se v neděli do velkého finále poté, co se v regionálním finále neumístili mezi prvními třemi. A pokud by se jim zde nepodařilo umístit mezi prvními třemi, jejich cesta za prvenstvím v Nations Cupu by skončila. Dějištěm tohoto rychlého závodu na 18 kol byla velmi rychlá trať Willow Springs International Raceway v Jižní Kalifornii, kde jezdci řídili speciály Suzuki V6 Escudo Pikes Peak v barvách svých zemí. Šlo o stejný vůz a stejnou trať, na které jezdili všichni jezdci Nations Cupu v kvalifikaci. Ačkoli nebyly vyžadovány žádné zastávky v boxech, mohly být nutné, protože měkké pneumatiky nebyly dostatečně trvanlivé, aby vydržely celý závod.

Po prvním kole měl Japonec Seiya Suzuki (V1_CRV-KRT86) mírný náskok před Brazilcem Arthurem Mossem (GRID_ART55MN) a Španělem José Serranem (TDG_JOSETE), ale průběžné pořadí se mělo změnit, protože první tři vozy dělila pouhá sekunda. Další skupina vozů, v níž byli Japonec Kanata Kawakami (SG_Kawakana), Francouz Thomas Labouteley (Aphel-ion), Brazilec Adriano Carrazza (Didico__15), Novozélanďan Matt McEwen (AE_McEwen) a Francouz Kylian Drumont (PRiMA_Kylian19), se pohybovala asi 1,5 sekundy za vedoucími vozy.

Několik následujících kol se odehrával urputný boj o třetí místo. Zatímco Suzuki a Serrano se vzdalovali, Kawakami, Carrazza a Mosso vsadili vše na boj o životně důležitou třetí pozici. Souboj dočasně skončil, když Kawakami v 8. kole zajel do boxů, aby vyměnil své měkké pneumatiky. Poté zastavil v boxech také vedoucí jezdec závodu Suzuki a o kolo později i Serrano. Když se těsně za polovinou závodu vrátil na trať, všichni jezdci ze startovního roštu již měli zastávku v boxech za sebou a pořadí na trati bylo následující: Suzuki, Serrano, Kawakami, Carrazza.

V posledních dvou kolech závodu Carrazza tvrdě pronásledoval Kawakamiho a chtěl si zajistit třetí místo. Nakonec se přes Japonce dostal ve druhé zatáčce, stejně jako argentinský jezdec Martin Marza (TENTFS_Papo2514). V závěrečném kole udělal José Serrano vše pro to, aby předjel Seiju Suzukiho, ale Japonec úspěšně ustál Španělovy útoky a zvítězil. Adriano Carrazza si díky odvážnému průjezdu v závěrečných okamžicích závodu vybojoval třetí místo a poslední místo na startovním roštu světového finále.

Suzuki po závodě řekl: „Do závodu jsem šel pod velkým tlakem. Aniž bych zapomněl na respekt k ostatním závodníkům, chtěl jsem podat dobrý výkon. Mým cílem bylo dostat se do velkého finále, takže jsem teď velmi šťastný.“